Fakta a mýty o konzumaci alkoholu v Česku

04.12.2017

V posledních měsících se v médiích bohužel opět množí zprávy, které doslova démonizují Českou republiku, jako světovou velmoc alkoholiků.

Zároveň s tím se celkem logicky množí požadavky, aby údajná neúměrná konzumace byla regulována či omezena. Bohužel, jak zahraniční „studie“, tak i názory některých domácích „odborníků“ nevycházejí z reálné znalosti věcí a nejsou opřeny o tvrdá a pravdivá data, která jediná poskytují objektivní obraz situace.

S největší razancí se výše zmínění opírají do konzumace lihovin. Unie výrobců a dovozců lihovin, která sdružuje rozhodující subjekty na českém trhu, s podílem více než 80 %, proto považuje za nutné, doplnit a upřesnit jednostranně prezentované informace. Uvést na pravou míru některé mýty a prezentovat nezkreslená fakta.

Shrnutí aktuální situace

Lihoviny se podílejí na celkové konzumaci alkoholu v České republice cca 27 %. Více než 50 % spotřeby připadá na pivo, zbytek pak především na tiché víno. Od 90. let spotřeba alkoholu trvale klesá (do současné doby zhruba o necelých 30 %). Do roku 2012 existoval v branži lihovin rozsáhlý černý trh, jehož objem byl odhadován na 20 až 25 % celkové produkce. Existenci tohoto trhu podpořilo zejména vysoké zdanění lihovin, které z pokoutní výroby udělalo velmi lukrativní byznys. Po lihovinové aféře a zpřísnění legislativy se situace během několika let stabilizovala. Objem nelegální výroby je nyní velmi výrazně nižší a nijak se neliší od jiných zemí v Evropě. Zdanění lihovin je v kontextu Evropské unie na průměrné úrovni, existují státy s podstatně vyšším zatížením kategorie, ale i země, které uplatňují nižší daně. V ČR však existuje výrazná nerovnováha mezi tím, jak se daní lihoviny, a jak je zdaněno pivo nebo víno.

 

Mýtus 1: tuzemák je karcinogenní

Tuzemák, respektive jedna z jeho složek, jíž je rumový éter, obsahuje karcinogenní složky. Proto bude používání této přísady zakázáno.

Fakt

Pokud vycházíme z vědeckého závěru EFSA (publikovaného v červenci 2017), musíme konstatovat, že jejich závěr nevede k jakémukoliv potvrzení karcinogenity rumového éteru a výrobků z něho vyrobených, jako jsou rumová aromata. Studie pouze a výhradně upozorňuje na přítomnost látek, které jsou předmětem diskuze i v jiných potravinách a surovinách. Zvláště se jedná o obsah furanu, který se však v potravinách s obsahem rumového éteru vyskytuje v množstvích (30 µg/litr), které zcela odpovídá koncentraci furanu v některých druzích dětské výživy (31,5 µg/kg), ovoci (4 µg/kg) nebo zelenině (8 µg/kg).  Na trhu jsou i potraviny, kde je obsah furanu několikanásobně vyšší, jako například v kávě (394 µg/kg). Pro ilustraci stejné množství furanu, které je obsaženo ve 2 „panácích“ tuzemáku získáte, pokud si dáte 2 rozpustné kávy, 100 g dětské výživy, kilogram ovoce nebo půl kilogramu zeleniny. Ostatní zmíněné látky (např. 3-penten-2-on) jsou bez limitů povoleny do potravin, pouze u nich v současné době probíhá průběžné vědecké sledování jejich zdravotní nezávadnosti v potravinách.

Tento postoj byl zdůvodněn tím, že nebyla doložena zdravotní nezávadnost kombinace čtyř vytipovaných látek a členským státům bylo doporučeno zahájit reformulaci složení rumových aromat, která povede k vyloučení rumového éteru.

Pokud si chcete nezkresleně přečíst, co ESFA „vyzkoumal“, navštivte prosím stránku http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2017.4897/full

 

Mýtus 2: zdražme lihoviny, bude se méně pít

Je třeba zdražit lihoviny, což by mohlo vést k poklesu jejich spotřeby.

Fakt

Cenu lihovin z naprosto podstatné části určuje výše spotřební daně a marže prodejce. Další položky, jako náklady na výrobu, lahev, etiketu apod. představují jen menší část. Zvýšení ceny alkoholu, u nás realizované především prostřednictvím zvýšení sazby spotřební daně, zatím nikdy nevedlo ke snížení spotřeby. Naopak, jakýkoli direktivně stanovený růst cen podpoří černý trh. Nelegální výrobci opět získají motivaci obcházet trh a vyrábět lihoviny pokoutně. Protože potenciální zisk je obrovský. Jen připomeňme, že poslední zvýšení spotřební daně v roce 2010 bylo jedním z hlavních impulsů pro razantní rozvoj černého trhu v ČR. Všichni si ještě pamatujeme, kde to před pěti lety skončilo: sérií metanolových otrav, prohibicí, desítkami zničených životů.

  • Zvýšení spotřební daně na lihoviny nikdy nepovede k omezení spotřeby alkoholických nápojů jako celku! Jen k přesunu konzumace mezi jednotlivými kategoriemi. Uvědomme si, že drtivá většina konzumace čistého lihu v alkoholu v Česku připadá na pivo.
  • Nárůst cen lihovin může „vyhnat“ českého spotřebitele k nákupům v zahraničních zemích (zejména Polsko, Slovensko). Příkladem budiž máslo, které se v poslední době nakupuje právě v těchto regionech. Budeme tedy „papežem“ a donutíme české zákazníky nakupovat v zahraničí?
  • Spotřeba alkoholu v ČR dlouhodobě klesá.

 

Na spotřebě alkoholu v České republice se nejvíce podílí konzumace piva. Rovněž podíl vína není zanedbatelný. A přitom právě zdanění těchto položek je v Česku ve srovnání s lihovinami podstatně menší. Česká republika vykazuje v rámci Evropské unie velmi výrazné rozdíly mezi výší daně uplatňované u lihovin a výší daně u piva (na víno je v ČR spotřební daň dokonce nulová).

 

 

Mýtus 3: Česko je národem alkoholiků

Česká republika má jednu z nejvyšších hodnot spotřeby alkoholu na světě.

Fakt

Česko má podle zpráv zahraničních institucí jednu z největších hodnot spotřeby alkoholu na světě. Podobné studie jsou vysílány do éteru s takřka železnou pravidelností a v médiích publikovány, aniž by se někdo zamyslel nad jejich relevancí. Poslední z nich byla studie zveřejněná britský serverem Clinic Compare, která mimo jiné přičítá České republice spotřebu alkoholu 13,7 litru na osobu. Studie Clinic Compare přiznává, že vychází z veřejně dostupných zdrojů, mimo jiné údajů Světové zdravotnické organizace WHO. České zdroje informací pochopitelně nevyužívá a neuvádí.

Již několikrát jsme u WHO protestovali proti uvádění nadsazených údajů o spotřebě alkoholu v České republice a žádali jsme, aby nám sdělili metodiku, podle níž data vypočítávají. Bohužel bez výraznější odezvy, jediné, co víme je, že data jsou získávána dotazníkovým šetřením a odhady. O jejich pravdivosti lze tedy s úspěchem pochybovat.

Pro zhodnocení relevance dat uváděných Clinic Compare doporčujeme navštívit přímo web https://www.cliniccompare.co.uk/, kde můžete sami učinit obrázek o odbornosti zástupců této společnosti směrem ke spotřebě lihovin ve světě...

 

Pokud budeme hodnotit spotřebu alkoholu v České republice ve světle přesných a statisticky podložených informací, dojdeme k jednoznačnému závěru, že Češi pijí čím dál méně. A to nejen lihovin.

Stačí se podívat na údaje Českého statistického úřadu o spotřebě alkoholu. Z nich například vyplývá: v roce 2015 činila spotřeba alkoholu v hodnotě čistého lihu 9,8 litru na osobu (údaje za 2016 zatím bohužel nejsou k dispozici). Přitom v roce 2007 to bylo 10,4 litru. Při podrobnějším pohledu zjistíte, že pivo, víno i lihoviny v Česku přinejlepším stagnují. O růstu se určitě hovořit nedá.

Podrobnější údaje v přiložené tabulce (tabulku přiložíme) a na webu Českého statistického úřadu www.czso.cz

 

Mýtus 4: Alkohol za volantem roste

Řízení pod vlivem alkoholu je v České republice enormně rozšířené a způsobuje většinu dopravních nehod.

Fakt

Jakkoli nechceme zlehčovat problematiku alkoholu za volantem (naopak velmi proti tomu bojujeme a máme v rámci UVDL vlastní programy pro boj proti spojení alkoholu s řízením – viz www.pijsrozumem.cz) faktem je, že počet nehod způsobených pod vlivem alkoholu trvale klesá. Počet nehod zaviněných pod vlivem alkoholu v roce 2015 činil 5 %. Počet nehod způsobených pod vlivem alkoholu trvale klesá, stejně tak stabilní pokles vykazují i samotné policejní kontroly a počet řidičů, kteří pod vlivem alkoholu řídili a „nadýchali“. Aniž bychom chtěli problém alkoholu za volantem zlehčovat, soudíme, že čeští „alkoholici“ jsou stále odpovědnější a ukázněnější. Naopak statistiky ukazují na celkem trvalý růst nehod způsobených pod vlivem drog.

Více informací na www.besip.cz. Mimo jiné na http://www.ibesip.cz/data/web/soubory/statistika/nsbsp-2011-2020/tematicke-analyzy-2015/alkohol-leky-a-narkotika.pdf

 

Závěrem

Nechceme v žádném případě tvrdit, že NADMĚRNÉ pití alkoholu by mělo být ponecháno bez povšimnutí. Má určitě mnoho negativních důsledků. Dovolujeme si ale zároveň upozornit, že jakákoli aktivita spojená s řešením a prevencí tohoto problému by měla vycházet z precizních a nezkreslených informací. Jsou k dispozici! Odmítáme aktivity, které označují právě lihoviny jako hlavní zdroj problémů s alkoholem v České republice. Odmítáme aktivity, které démonizují alkohol a současně přehlížejí problematiku drog!

UVDL se v žádném případě nesoustředí jen na „správná data“. Organizuje a financuje rozsáhlý program „Pij s rozumem“, který je zaměřen právě na prevenci nadměrné konzumace alkoholu a bojuje proti podávání alkoholu mladistvým, pití za volantem či na vodáckých akcích.

 

Pobavme se o alkoholu

Projekt UVDL a neziskové organizace Sananim, jehož cílem je zvýšit informovanost dětí, rodičů a škol o problematice alkoholu. Projekt byl zahájen v roce 2009 a je určen pro 13 leté žáky základních škol a víceletých gymnázií. Projekt pokrývá celou republiku a každý rok jím projde přes 10 000 žáků. Realizace probíhá formou odborných lekcí prováděných vyškolenými lektory se třemi hlavními tématy – co je to alkohol, proč je alkohol povolen ke konzumaci až od 18 let a první pomoc v případě, že se děti setkají s kamarádem, který požil alkohol a je mu špatně. Od zahájení projektu bylo „vyškoleno“ více než 80 000 žáků po celé ČR, v roce 2017 za prvních 9 měsíců to bylo už 8 681 ve 439 třídách po celé ČR. Více na www.pobavmeseoalkoholu.cz

 

Pij s rozumem

Projekt UVDL zaměřený na celou populaci. Vysvětluje, jak by měl člověk používat alkohol a jaká rizika jsou spojena s jeho užíváním. Každý spotřebitel tam najde užitečné rady, které mu pomohou orientovat se v problematice alkoholu a rozumnému přístupu k jeho spotřebě. Všichni členové používají odkaz na tyto webové stránky na veškeré svojí reklamě a někteří členové adresu stránky uvádějí i na etiketách svých výrobků. Více na www.pijsrozumem.cz

 

Pluj s rozumem

Projekt Unie výrobců a dovozců lihovin zaměřený na vodáky na českých řekách. Projekt reagoval na neutěšenou situaci na českých řekách, kdy konzumace nadměrného množství alkoholu přímo při řízení plavidla ohrožovala životy vodáků. Členové UVDL se v rámci projektu distancovali od nabízení alkoholu přímo vodákům řídícím plavidlo. Výsledkem prvního roku projektu je významné omezení praxe plujících barů a velké snížení smrtelných i těžkých úrazů způsobených alkoholem při vodáckém sportu. Více na www.pijsrozumem.cz/pluj-s-rozumem