Výrobci drží ceny lihovin snižováním obsahu alkoholu

20.02.2012

Spotřeba tvrdého alkoholu klesá. Aby výrobci udrželi jakž takž přijatelné ceny a zájem spotřebitelů, nabízejí zejména některé menší likérky na trhu výrobky s nižším obsahem alkoholu.

Ceny potravinářského lihu, řepného cukru, ale i obalů, elektřiny a pohonných hmot v poslední době výrazně vzrostly. Mnozí výrobci přesto nezdražili, spokojili se s nižšími maržemi. Pokles zisku nejvíc pocítili u tradičních výrobků, jako jsou tuzemák, vodka či „zelená“, tedy peprmintový likér.

Podle zástupců Sdružení výrobců lihovin (SVL), jež sdružuje tři desítky menších producentů lihovin, půjde o trend zřejmě nejen letošního roku. „Prodej se z cenových důvodů stále více přiklání k méně alkoholovým lihovinám,“ uvedl předseda SVL Pavel Kučera. Řada výrobců podle něj vyrábí tradiční lihoviny s obsahem 40 procent či 37,5 procenta alkoholu a k tomu navíc jinak pojmenovanou méně alkoholickou variantu. „Není už to třeba Tuzemák, má to 35 procent alkoholu a jmenuje se to Námořník,“ uvedl jako příklad.

(Pokračování na str. 2)

Výrobci drží ceny…
(Pokračování ze str. 1)

Podle odhadu Petra Pavlíka, prezidenta Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL), která zastupuje největší výrobce tvrdého alkoholu, tuzemský trh s lihovinami loni klesl o čtyři procenta.

Pavlík, který je též ředitelem největší domácí likérky Stock Plzeň Božkov, předpokládá, že se trh letos propadne o další tři procenta. Menším výrobcům přitom odbyt klesl loni ještě více, podle Kučery o sedm až 10 procent.

Jak však šéf UVDL upozornil, naprostá většina tuzemáků (dříve rum) i vodek na domácím trhu má již od vstupu Česka do EU jen 37,5 % alkoholu. Nápoje takto pojmenované méně alkoholu ani obsahovat nemohou.

Slabší nápoje vyrábějí jen menší likérky

Standardní obsah mají i tradiční značkové výrobky, jako jsou fernety, becherovka či ovocné destiláty. „Slabší“ lihoviny tak vyrábějí jen některé menší likérky, zpravidla jako lacinější varianty privátních značek do obchodních řetězců a do hospod.
Spotřební daň u lihovin vzrostla od roku 1997 ze 195 korun za jeden litr čistého lihu na současných 285 korun za litr. Lihovarníci (a také pivaři) opakovaně kritizují to, že z vína se v Česku od roku 1999 spotřební daň neplatí, což považují za diskriminaci.

Vinaři jsou proti dani

Daň chce od roku 2013 opět zavést ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), vinaři, vinohradníci a také někteří politici se však postavili ostře proti.
Kromě daňové politiky státu a rostoucích cen vstupů doplácejí likérky i na nelegální výrobu alkoholu, která podle některých odhadů dosahuje pětiny až čtvrtiny jeho celkové produkce.
Až do loňska byl velkým problémem trhu dovoz denaturovaného lihu z Polska, který čeští padělatelé zneužívali k výrobě pančovaného alkoholu.
Po dohodě českých a polských úřadů se však změnila vyhláška, která stanoví způsoby denaturace lihu, což vedlo k omezení dovozů, neboť ty se už černým producentům tak nevyplácejí.
Restauratéři a hospodští se zase snaží prodej a ceny alkoholických nápojů udržet i sníženým obsahem. „Velký panák“ tak už leckde není 0,05 litru, ale jen 0,04 litru. Také pivo se někde točí do sklenic s obsahem 0,4 litru místo tradičních půllitrů.

Stanislav Ptáčník

Zdroj: Právo, 16.2.2012