Organizace s názvem Ministr zdraví nedávno zveřejnila studii o dopadu údajně nadměrné konzumace alkoholu v Česku. Kvůli řadě zavádějících informací a extrémistické rétorice jsem se rozhodl na ni za Unie výrobců a dovozců lihovin ČR (UVDL) zareagovat. Mimo jiné proto, že se opírá o výzkum společnosti Behavio, jenž však není veřejně k dispozici. Nejsou zřejmé ani jeho závěry, ani jak velké bylo auditorium, ani jaké bylo věkové, sociální a geografické rozložení respondentů.

V poslední době je na naše odvětví vyvíjen stále větší tlak, kdy se nás snaží vmanipulovat do postavení tabáku a opatření proti němu. Nikde se však neuvádí, že u kouření byl jednoznačně prokázán negativní vliv na lidské zdraví, zatímco u alkoholu je to mnohem složitější, neboť není jasně dokázáno, že umírněné pití devastačně poškozuje lidský organismus.

Evidentní je, že nadměrná spotřeba alkoholu škodí, a proto všichni výrobci lihovin vystupují proti jeho zneužívání a své zákazníky upozorňují na obezřetnost při konzumaci alkoholických nápojů.

Absence prevence

Velká část studie organizace Ministr zdraví se věnuje reklamě. Z platných restrikcí však vyplývá, že zákon jasně stanoví pravidla pro reklamu na alkohol. I proto nepůsobí na spotřebitele tak, aby konzumoval alkohol, ale propaguje danou značku. Stejně jako reklama na jogurt nezvyšuje jeho konzumaci, ale posiluje postavení značky ve svém segmentu.

Unie výrobců a dovozců lihovin ČR si uvědomuje zodpovědnost za rozumnou spotřebu svých výrobků, proto přijala již v roce 2020 samoregulační principy reklamy, které zákon o její regulaci ještě zpřísňují.

Studie uvádí, že 78 % respondentů by uvítalo zákaz propagace alkoholu na akcích pro mladistvé. Není však jasné, proč stát tento návrh zmiňuje, když zákon reklamu na alkoholu na akcích pro mladistvé již několik let zakazuje. Je to příklad toho, že Česko vydalo řadu regulačních opatření, jež nejsou dodržována, a stát pouze vymýšlí další, která do přeregulované společnosti nic nepřinesou.

Za nebezpečnou považuji absenci prevence ve studii organizace Ministr zdraví. Bohužel jde o trend, který v Česku šíří republiková organizace Světové zdravotnické organizace (WHO). Tento postoj je společensky velmi nebezpečný, až extrémistický.

Unie výrobců a dovozců lihovin již více než 15 let společně s neziskovou organizací Sananim provádí programy a lekce ve školách po celém Česku. Děti se dozvědí, co je to alkohol, jaká rizika jsou s jeho konzumací spojena, proč by ho mladiství neměli pít a co mají dělat, když ho nějaký kamarád vyzkoušel a je mu zle. Proškolili jsme více než 150 000 dětí, každý rok okolo 10 000, tedy asi 10–15 % populace v daném věku.

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj klesla v letech 2010 až 2019 spotřeba alkoholu u mladistvých téměř o polovinu a průměrná hranice první zkušenosti s ním se zvýšila z 11 na téměř 15 let.

Posílení černého trhu

Návrh organizace Ministr zdraví omezit prodej alkoholických nápojů v nočních hodinách (kromě pohostinských zařízení) vychází ze situace v hlavním městě. Na venkově zpravidla žádné prodejny po 22. hodině otevřené nejsou.

Jako naprostá neznalost českého právního prostředí se jeví návrh na prodej alkoholu v automatech, přičemž legislativa ho již osm let zakazuje. Je zajímavé, že studie si nevšímá toho, že zatímco alkohol se v automatech prodávat nesmí, THC produkty se v nich prodávají, a nikomu – včetně organizace Ministr zdraví či samotného státu – to nevadí.

Studie se rovněž nevěnuje černému trhu, který by se navrženými restrikcemi jen posílil. Navíc nelegální alkohol, který se vyhýbá státním pravidlům a kontrolám, je mnohem nebezpečnější než ten legální.

Stát se nechává ukolébat situací, kterou v oblasti lihovin nastolil v roce 2013, a začíná rozvolňovat opatření a naslouchat nápadům na omezení prodeje legálního alkoholu. Pokles pěstitelského pálení o 50 % za posledních deset let a pokles prodeje lihovin v roce 2024 o 10 % oproti předchozím letům ukazují, že černý trh je na vzestupu.

Organizace Ministr zdraví pokračuje v extrémistické politice republikové organizace WHO, která odmítá jakýkoli dialog s výrobci a distributory, a místo toho uvádí zkreslené informace a často diskutabilní represivní návrhy.

Komentář vyšel v týdeníku Euro.